Živý terč

prohnutá tětivou

napětím svých zrání

vší silou držím rovnováhu sil

bývalé nezbudou

bude po zdráhání

hrot šípu už se dávno do zad vryl

no a co, raději

napjatá k prasknutí

ve vzdoru budu hrát si s osudem

pořád mám naději

než šíp mnou s nechutí

projede od bylo až k nebudem

4.3.2004