Bez úlovku

Písmena stopou ptačí
se trousí nahodile,
myšlenky klovou,
a zarputile
vyzobávájí smysl
mých slov.

Nějak vždy zaonačí,
že prsty polobdící
nestačí vyťukat
na klávesnici
hejna vět.
Marný lov.

Čas neúprosně tlačí,
naléhám zhurta na ně.
Tváří se polekaně.
Zdá se, že nade mnou
hladově visí káně
myslilov.

13.2.2004