Ořechová stezka

Větrná stráň
Cestou nahoru zarostlou pěšinou
Dám se do sbírání ořechů.

Ořechy, jedlé kaštany, divoké víno...
Stezka ořechů, stezka hub...
Stezka zvěře, lidská stezka...
Stezka nakonec mizí v modru nebe.

Nahoře na louce
Otevřený květ přede mnou
Kdo jsi? Co jsi?
Neodpovídá

Nahlas ji volám jménem své milenky
Laskám ji špičkami prstů
Rád bych ji dal svoje ruce.

Teď má ruce, nohy a úsměvnou tvář
Náhle mne přeskočila
Prolétla pavučinou
A spadla: je to ořech.

Tak jsem tě přece dostal.