Možná, že nás poslechl

Možná, že nás poslechl.

Ale dál vytváří své ticho,

které ho předchází mohutným průvodem.

Neskrývá se, pouze odívá nepřítomným pohledem

ryba – vrána, ryba – vrána.

Je to pomocník.

Pomáhá odkrývat bolavá místa

a rozbíjí povrchní představy.

Je jako buddhismus, odkryje, ale nevyléčí.

Chtěl jsem si to s ním rozdat,

ale nemá na rozdání.

Zato mu odvádím daně –

únavu, stáří, ošklivost, nemoci, smutek,

ale nejraději má zoufalství a zmatek.

Tím roste.

Kdy přichází?

To je tak, nechává čekat, přijde neohlášen, nechce odejít,

najednou je pryč, aby vzápětí

ryba – vrána, ryba – vrána

byl zde.