Vědecko technicko vynálezecká zpráva

Vzhledem k tomu, že jsem na rozdíl od některých inženýrů, uchytivších se později i jako vtipní hudebníci, absolvoval několik škol, mateřskou, základní, autoškolu a školu pokrokových zkušeností, rozhodl jsem se výrazně ovlivnit nejen naši kulturní scénu, ale též proslavit český národ v oblasti světové techniky.
Barevná televize od prvopočátku zobrazuje tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou. Dokonalí Japonci se rozhodli pro zvýšení dokonalosti zobrazovat ještě žlutou a už to také vyrábějí. Po dlouhém přemýšlení jsem dospěl k názoru, že k naprosté dokonalosti je třeba ještě zobrazovat zvlášť stříbrnou, zlatou, žaludovou a kulovou. Také propaguji, že je nutno každopádně překračovat hranice zaběhlé hudební reprodukce. Mono, stereo a quadro mně už dávno nevyhovuje a tak jsem přišel na myšlenku oktofonie. Byla by třeba jen krychlová místnost, kterou by ve vodorovné půli přepažoval zvukově propustný rošt, na němž by ve středu (nikoli ve čtvrtek) seděl ukřeslený posluchač. V horních a dolních rozích jsou umístěny repráky. Představte si kupříkladu, že se nacházíte uprostřed šachty studně. Z ničeho nic se Vám nad hlavou ozve zoufalý výkřik, který Vám záhy proletí kolem hlavy a teprve pod Vámi se ozve konečné šplouchnutí. Tak, teď už to víte, takže už jen čekám, kdy se toho nějaký blbec chytne a já opět ostrouhám.
Co se týče třeba lodní dopravy, je politováníhodné, že po náročné a nákladné úpravě labského koryta zrušili vodní dopravu uhlí do Chvaletic. Prý je drahá nafta, nebo co. Optimálním řešením bude natáhnout nad řekou trolejové vedení. Pochopitelně myslím i na plavební komory a měnící se stav vody na českých tocích. Zkrátka je nutno použít u plavidel ty dlouhé sběrné klacky, nebo jak se tomu říká. No zkrátka jako pro napájení (nikoli letování) trolejbusu.
Dále je nutno zvýšit komfort některých speciálních dopravních prostředků. Při horkých letních dnech, zejména v pražských zácpách, může dojít k zatuchnutí některých pasažerů, s následnými čichovými vjemy. Proto budou pohřební vozy vybaveny černým majákem.
A teď něco o hromosvodech. Dnešní normy jsou velmi přísné. Třeba v poděbradském parku, části C, vybudovali dřevěnou pergolu s plechovou střechou, která sahá do výšky plus minus 4,3 metrů. I přes vysoké okolní budovy a blízké stromy, musela mít tato stavba hromosvod. Apeluji na to, aby v brzkém časovém horizontu byly opatřeny hromosvody i sochy na Karlově mostě. Především měděný svatý Jan Nepomucký by si to zasloužil. Navrhuji alespoň jímač v barokním stylu, u kořene s kroucenými kovanými ozdobami, zakončeným nahoře alespoň malým křížkem. A co teprve václavsko náměstský svatý Václav? Pokud se za atmosferických poruch scházejí lidé jako tradičně vždy pod ocasem, není to nebezpečné? O pražském Janu Žižkovi z Trocnova není již pochyb nanejvýš.
Ještě bych chtěl v rámci moderní doby digitalizovat pražský staroměstský orloj, ale o tom až příště.

Martin Vácha