bez názvu II.

V úkrytu svítání
z červeného vlnobití,
naslouchám teplu
tvých ňader
a řeka slov plyne
lagunou mlčení...

Obepínáš mě jak noc,
paprsky stínů hraješ...

Ještě mě studí Tvé sliny,
ještě mě hřejí Tvé činy,
ještě vnímám poezii,
zdá se, že ještě žiji...