Květy

Přičísnu se, uhladím, usednu mezi květy:
hře na kastaněty se podobá to tím,
že též vzduch, vzdechy, vůně
chutnám chřípím palčivým...

Hlavu mi květy spalují:
zahradou proudy par a silic,
do nichž vypluji nevstávaje z křesla...
Slast seslaná mi květy leptá tkáně,
dech se přerývaně
dere držkou ven:
zahrady hroby chrámy
vrstvení světla nad horizontem
co vždy jsem přál si, chtěl,
by měla dračí hled
propasti archanděl

by prošly mnou nikdy neděleny víc
jabloně kovadliny koně kastaněty,
staniž se slast seslaná mi květy
nechť proudy silic par
a zahradami dým...

Pak přičísnu se zase, uhladím.