Rodičovská

Klíčíce ve svých dětech
žloutneme stářím
v rozlehlých prostorách luk
prožitých starostí
a jako malá slunce
rozkvetlých pampelišek
v galaxii louky
našeho současného života,
rozptylujeme ve větru času
křehká semínka
našich zkušeností,
toužíce aby některé z nich
zapustilo kořínky
do živé půdy smíchu dětí
a vzdálily tak
od křehkých těl
jejich budoucnosti
trnité bodláčí ...
všudypřítomné bolesti
života.