Maelstôrm

Po setmění se chodníky města stáčejí do spirál
pod nimi jsou víry
po šroubovici noci odplavují opilce do středu sídlišť
tam
kde svítí kotva výčepu
pevně zaklíněná mezi balvany paneláků

Kousek od přístaviště se někdo plácá v proudu
vynořuje zoufale pádla rukou z vlažného asfaltu

Pak je stažen rozbouřenou hladinou zpátky
do hlubiny pod sebou vypouští slinu