Svatební

Chci si Tě odít v rudý šat
utkaný z vlčích máku.
A místo šperku chci Ti dát
zlato z hrdel nezpěváků.
Vplést planou růži do účesu
a mezi zuby neplanou...
Půjčím Ti závrat od útesu
a až Tvé oči zaplanou
vášní, já slunce – mravů dbalý –
požádám, ať jde dnes už spát...
Načež červánčí poodhalí...
Až je mi hanba vykládat.
Příroda věru nešetřila
(ač mnohdy dělá drahoty)
a svůdnou krásou opatřila
křivku Tvé bílé nahoty.
Jsi nádhernější nežli sen,
co zabloudil za obzory...
A ladná jak cval u klisen...