Cenzurováno!

Ráno pak rosu poprosím,
ať Tvoje horké tělo zchladí.
Modré Ti z nebe nanosím,
a ježto ke Tvým očím ladí
ta barva, tedy z blankytu
svatební závoj ušije
jehla paprsku úsvitu
s něhou, jež ve Tvé duši je.
Pak za potokem na návrší
(beze svědků – jak jsme chtěli)
oddá nás mrak, z nějž nezaprší...

Dokud smrt nás nerozdělí...