Mašle barvy chrpy

Po dlouhý čas nosila jsem
Mašli barvy chrpy
Při vzpomínce na den pouti
Ještě dneska trpím
Prokletý ten den kdy
Šla jsem užít světa na houpačce
A to přesto že mé vlasy
Váže stuha barvy svlačce

sem tam létám
prachem světa
omámená
vůní léta
mávám ptákům
kynu řekám
nemám zdání

o tom že má mašle lehce
sesula se z vlasů
nikdy už si neuvážu
něžně modrou krásu
ptákem jsem se nestala
však prostovlasá zůstala
při vzpomínce na den pouti
v zoufalství se dodnes hroutím

sem tam létám
prachem světa
omámená
vůní léta
mávám ptákům
kynu řekám
a své mašli

památník jsem vystavěla
z papírových růží
perníkový kříž tu střeží
její modrou duši
každoročně –bez mašličky-
navštívím jí na dušičky
nechci jitřit staré rány
a tak vlasy zajistím si
[kovovými pinetkami]

stále létám
prachem světa
ač nejsem už
na houpačce
blízký člověk
v barvě chrpy
není zde
-jen v barvě svlačce