Nacházíte se na stránce: Autoři / Zbyněk Ludvík Gordon

Zbyněk Ludvík Gordon

(*1961) Básník Brandýsa nad Labem. V roce 1986 se seznámil s kruhem mladých autorů, kteří si začali říkat Skupina XXVI. Pracoval v různých profesích a zaměstnáních stejně jak už to u spisovatelů a básníků bývá.

http://www.zlgordon.estranky.cz/

Jednotka askeze

Bát
čtvrt Bátu
půl Bátu
celý Bát
Dvě ro – Bát – ka

Demask

Po bělostném nebi
tvojí pleti
černý havran
letí, letí, letí
pak usedá ti do klína
Ach běda !
-jsi černá blondýna

Velmi chutné

Léto na cibulce
zima na hrášku
Nenech mne vyjít z módy
malá kravatářko !
Vážeš si mě po francouzsku
když rozhalenou ulicí
kráčím zeširoka
s plandajícím podolkem
tvých nekonečných
vlasů

Léto na cibulce
zima na hrášku
Volská oka
kolemjdoucích

Hlava 5

V polích pohozená hlavo
tiše zpívající
tu melodii vymlácených klasů
tak dobře znám
…dálaví…dálaví
Proč poslední dobou
slyším tak často
křičet ptáky ze spaní ?
Člověk se rodí z osení
v bolestech zraje
na úhoru
až jednou na slunci
pukne mu hlava zrnem
Kdo bude jíst ty chleby
se srdcem zapečeným
někde v jiném věku
dozví se všechno o člověku
V polích pohozená hlavo
tiše zpívající
z niterné dálky
na ramenou
nesu si tě domů
- Přirůstáš

Eva se češe

Češe se hřebenem na city
vypad jí jeden dlouhý
žlutý had
I ty jsi vykořeněný z netečnosti
když češe se
uprostřed vypouklého zrcadla
tvého oka
Při česání voní jablka
tvou pronikavou touhou po nakousnutí
Učesala se
a ty cítíš
jak jsi beznadějně
rozcuchaný

Noc tančí sama

Co jsem viděl ?
Obezděné ticho
Rudé nehty svic
a poškrábanou tmu
Žulu s letopočty
a sepnuté paže cypřišů
Nedopočítané počty
a v rohu
čerstvou tlamu
mlsně se usmívat
přes zeď
do ulice

Na obloze

Vrány zavírají vrata
jaro podklouzlo jim
pod křídlem
Po staletí
černé klínové písmo
proti mrtvé obloze
pokoušíme se rozluštit

Kytice

V komoře na špičky
stoupá si zlatý kolovrat
Zkoušíme neprodat
tak levně naše těla
Ve tváři leckomu
bere už za kliku polednice
Na vrásky zamkli jsme
naše čela když
pijeme z plna hrdla
u lavice

Navzdory

Navzdory cestám
chodíme křovinami
Navzdory znalostem
stále ještě nevíme
Navzdory slovům
dorozumíváme se
pomlkami

S ní i sami

Jsme nečekaně
vzpříčeni v ženě
svými myšlenkami
S ní
i sami
V ní
i za horami
dorůstáme k porodům
polopravd
Nepřehlédnutelní
navzájem připraveni
k císařskému řezu
« Předchozí 1 2 3 Další »