Šanda Michal
(*1965) Prozaik, experimentátor, básník, dramatik, nakladatelský redaktor. Držitel ceny Zlaté pero Ondřeje Pavelky (2013) udělované divadelníky kolem malé divadelní scény Studia Rubín.
Nacházíte se na stránce: Autoři
Autoři
Šantroch Shaana Vlastimil
(*1961) - písničkář, kytarista, textař a snad trochu i básník. Založil projekty Veršotepárna a Shaalendář kde propagoval četbu a psaní poezie. Je organizátorem literárně-hudebních večerů Shaanel 5. Připravuje vydání básnické sbírky.
Šatánková Radana
(*1980) aktivní Žižkovanka, jinak kulturní publicistka, knižní editorka, lektorka, básnířka a prozaička, dramaturgyně pořadů a organizátorka kulturního života. Vyšlo jí 6 samostatných básnických sbírek i reminiscenční próza. Spolupracovala s rozhlasem, hudebníky, je členkou profesních organizací. Je předsedkyní spolku Krasomil, který na území Frýdku-Místku, Ostravy, Prahy a jejího okolí pořádá kulturní aktivity a projekty. Vypomáhá také v nakl. Talent Pro ART. Spolu s Edou Veselým vydala sb. básní věnovanou Žižkovu s příznačným názvem ŽižkOFFnaEX (Kampe, 2016). Autorčiným posláním je bořit předsudky o poezii, oslovovat mladé i dříve narozené a zvláště pak ty, kteří si myslí, že poezie je nuda a přežitek. Věnuje se též divadlu, biblioterapii a veršoterapii a příležitosným workshopům. O svém údělu říká: „Býti básnířkou je permanentní stav!“
Ščur Max
(*1977) je běloruský budhistický básník, spisovatel a překladatel.
V letech 1994–1998 byl studentem minské Lingvistické univerzity. Od pronásledování KGB žije od roku 1998 v Praze, kde překládá z běloruštiny do češtiny. Mimo filozofických pojednání, rozhovoru a prózy vydává v češtině i sbírku ARYTMIE (2019)
Šimůnková Zora
(* 27.6.1965 - † 12.4.2021) Dcera, sestra, matka, manželka, teta a švagrová. Pro radost si píše zhruba od 12 let, vydala (zatím) tři knihy, má jednoho bratra, dvě děti, (postupně) dva manžely a tři kočky. Pořádá a spolupořádá různé akce, například festival Literární Vysočina www.literarnivysocina.com a skoro 15let Večer přiměřených depresí, což je taková šance pro autory zavedené i nezavedené.Podrobnosti na www.primerenedeprese.cz. Pikantérie na www.zorasimunkova.cz.
Špaček Viktor
(*1976) Básník, prozaik a výtvarník. Vystudoval sochařství na VŠUP /ateliér Kurta Gebauera/, diplomoval v roce 2004. V roce 2007 publikoval sbírku básní Zmínky a případky v nakladatelství Literární salon, v roce 2010 sbírku básní Co drží Nizozemí v nakladatelství Fra. Jednotlivé básně mu vyšly ve francouzštině, angličtině a italštině, je zastoupený v italské antologii mladé české poezie Rapporti di errore (Mimesis 2010), v anglické antologii From a terrace in Prague (Litteraria Pragensia 2011) a také v antologiích Nejlepší české básně 2011, 2012, 2013 (Host). Roku 2015 mu vyšla sbírka povídek Něco cirkusového (Dybbuk) a sbírka básní Nejasný rozměr (Perplex). Jeho jednotlivé povídky byly uveřejněny v časopisech Host, Haluze, Pandora, Uni. Pracuje jako výtvarník návrhář, knihovník, kurátor.
Typlt Jaromír
(*1973) Narodil se v Nové Pace, na Filosofické fakultě UK vystudoval obor filozofie - český jazyk a literatura, nyní zde dokončuje doktorské studium komparatistiky. Civilní službu strávil ve sdružení Fokus Myklub Liberec, které se stará o duševně nemocné. Byl kurátorem liberecké Malé výstavní síně a Galerie U Rytíře, do sociálních služeb se vrátil v Kulturně komunitním centru Art na Letné. Literárně debutoval v roce 1990 básnickou sbírkou Koncerto grosso (Mladá fronta), za sbírku Ztracené peklo (Český spisovatel) získal o čtyři roky později Cenu Jiřího Ortena. Z knih na hraně mezi poezií o prózy mu vyšly Pohyblivé prahy chrámů (Mladá fronta, 1991), že ne zas až (Host, 2003), Stisk (Torst, 2007) či Za dlouho (Argo, 2016). Napsal monografii sochaře Ladislava Zívra (Kant, 2013), edičně se podílel na zveřejnění textů a výtvarných děl Zdeňka Koška, Františka Nováka nebo právě Hany Fouskové. Jako hudební a literární performer připravil s Michalem Ratajem představení Škrábanice (v letošním roce vydali u Polí5 druhé album Zaškrábnutí) a s Pavlem Novotným Ursonate podle básně Kurta Schwitterse.
Vacek Vojtěch
(*1993) - pracuje jako redaktor a herní scénárista. Je jedním z organizátorů mezinárodního festivalu Den poezie. Básně a bajky publikoval v literárních časopisech, novinách a antologiích. Jeho texty byly přeloženy do němčiny, angličtiny, francouzštiny, řečtiny a japonštiny. Vydal básnické sbírky Schopní jsou ti s chlopní (2015, edice H_aluze) a Měňagon (2021, Pavel Mervart), za který obdržel Cenu Jiřího Ortena. Hraje v kapele Představy postavy.
Vácha Martin
(*28.1.1962 - † 5.12.2012) Poděbradský bard, básník, hudebník, bavič, inspirátor s neskutečnou dávkou životní energie.
Vejnarová Mi
(9.3.1979 - 14.1.2023) Praha. Malířka, učitelka i hudebnice rozená Kalíková. Po úspěšném dokončení SUPŠ vystudovala ještě VOŠUP obor Malba a Vysokou školu Pedagogickou na Karlově Univerzitě. Cestou na studiích a v práci potkala spoustu skvělých a drahých přátel. Milovala lidi a oni milovali jí. S těžkou nemocí bojovala přibližně 8 let. Té podlehla 14.1. 2023 ve věku nedožitých 44 let. Zanechala tu i několik básní.