Akce - aktuální události

host: Patrik Linhart - prozaik, esejista, básník, performer a výtvarník. Je zakladatelem projektu Vědeckého studia Stará milenka, členem radikálního baletu Vyžvejklá Bambule a souboru Kundí frky. Zabývá se literaturou fin de siècle, uměním imaginace a hororu a vexilologií. Pracuje jako editor, publicista a korektor. Literární recenze, essaye a glosy publikuje v časopisech Tvar a Host. Od zákazu kouření v hospodách v České republice usiluje o získání rakouského občanství. Jeho tvorbu definuje prožitek severních Čech, imaginace a patafysiky. Linhartovy texty zhudebnily teplické punkové a industriální kapely. První román autora vychází z osobních zážitků, deníkovou formou se snaží zachytit 90. a nultá léta. Na jeho tvorbu měli vliv Jakub Deml, skupina Oulipo, hnutí keltského revivalu a neoromantická poetika kapely Depeche Mode. Působí pod mnoha heteronymy (Albert Krásno, Pavel Jazyk, Patrik Vetrugin, Alexander Nihilovskij, Petr Tygr, Hugo Hugo, Lux von Dux).

host: Aleš Misař - vystudoval germanistiku na UJEP v Ústí nad Labem a dějiny literární kultury na Univerzitě Pardubice. Působí jako lektor českého jazyka a korektor v Lidových novinách. Věnuje se poezii, jejímu překladu, příležitostně tvorbě povídkové, recenzím a esejům (cyklus Básně dlouhé a slavné pro čtvrtletník H_aluze). Dále publikoval v časopisech Psí víno, Tvar nebo Partonyma či na webu iliteratura.cz. V roce 2004 vydal první básnickou sbírku Neštěstí v lásce, štěstí v poezii, následovaly další tři tituly. Nejnovější sbírka Na dně rozednění byla vydána čerstvě v březnu 2018. Jeho zatím stěžejním počinem v překladech poezie je převod cyklu Sonety Orfeovi od německého lyrika R. M. Rilkeho, který vyšel v Literárním salonu roku 2013. K vydání je připraven překlad básně Zpustlá zem od T. S. Eliota. V současnosti pracuje poněkud v kontrastu na překladu knihy Die Kinder der verlorenen Gesellschaft mladé německé básnířky Safyie Can (* 1977) a zároveň na vybraném díle staršího lyrika, rodáka z německého Slezska, Josepha von Eichendorffa (1788-1857). V poezii klade důraz na rytmus a rým, je hledačem vláken písně ve verších a věří, že je ještě lze napínat, hrát na ně, rozvíjet je, ale nepřetáhnout. 

hudba: Pavel KONRÁD

host: Struno Lam - Jsem jako káva. Hořkej, hrubej, semletej a nejlíp pracuju pod tlakem. 

Někdo láme srdce, já lámu struny.
Ohýbám slova,
Hledám nové významy,
Překládám
A velím všemu kolem @poezievole

Básnířka a pokračovatelka Večeru přiměřených depresí Zory Šimůnkové, pro kterou se psaní básní stalo nejjednodušším způsobem komunikace se sebou i s okolím.

host: Jana ORLOVÁ - básnířka, výtvarnice, performerka. Narozena v roce 1986 v Uherském Hradišti. Vystudovala Fakultu výtvarných umění v Brně (aterliér performance u Tomáše Rullera) a dále obory enviromentální studia a historicko-literární studia. V roce 2012 vyšla její prvotina Čichat oheň.

host: Zofia Bałdyga - polská básnířka a překladatelka. Vydala tři básnické sbírky v polštině a v roce 2023 ji v nakladatelství Fra vyšla první česky psaná sbírka Poslední cestopisy nominovaná na Magnesii Literu. Vystudovala Jižní a západní slavistiku na Varšavské univerzitě. Překládá nejnovější českou a slovenskou poezii do polštiny, soustředí se především na tvorbu autorů narozených v 70. a 80. letech. Její básně v českém překladu Ondřeje Zajace byly publikovány časopisecky (Psí víno, Tvar). Čtyři roky žila v arménském Jerevanu, v lednu 2018 se přestěhovala do Prahy.

Jaromír Hořec, původním jménem Halbhuber, byl známý český básník, spisovatel, novinář a publicista. Narodil se 18. 12. 1921 v podkarpatském Chustu. V období 1965-1969 působil na Karlově Univerzitě. Z politických důvodů ji však musel po roce 1968 opustit. V roce 1979 založil samizdatovou edici Česká expedice, dva roky poté skončil na půl roku ve vazbě za podvracení republiky a za šíření ineditní literatury. Příležitostně psal texty k jazzové a taneční hudbě
Málokdo ví, že autor řady básnických sbírek, v roce 1945 jeden ze zakladatelů deníku Mladá fronta, kde působil do roku 1950 jako šéfredaktor a ředitel stejnojmenného nakladatelství, byl také úspěšným textařem písní. K této profesi se dostal, když psal o jazzové a taneční hudbě. Písničky Dva modré balónky, Docela všední obyčejný den, Nedělní vláček či populární Barborka doslova zlidověly. Jejich prvními interprety byli Josef Zíma, Vlasta Průchová a také Waldemar Matuška.
V roce 1954 dokončil Hořec studia češtiny a literární vědy na filozofické fakultě a od roku 1965 byl pedagogem na fakultě sociálních věd a publicistiky a redaktorem edice Magnet v nakladatelství Naše vojsko. V roce 1969 byl vyloučen z KSČ, zbaven místa na fakultě, postu šéfredaktora časopisu Univerzita Karlova a o rok později odešel do invalidního důchodu.
V roce 1977 podepsal Chartu 77 a o dva roky později založil samizdatovou edici Česká expedice, kde vyšlo na 120 svazků. Kvůli jejich šíření a podvracení republiky byl v roce 1981 půl roku ve vazbě.
Po listopadové revoluci byl Hořec v roce 1991 jmenován docentem a stal se předsedou Společnosti přátel Podkarpatské Rusi. Byl místopředsedou Masarykova demokratického hnutí, členem Obce spisovatelů a českého centra Mezinárodního PEN klubu.
Zemřel 22. 11. 2009.
Jeho publicistiku lze nalézt pod pseudonymy: Ignotus, Jan Čech, Jan Svoboda, Jiří Hynek, Severus, Zdeněk Hrubý.